Čeština / B1
Barvy
„Na mě se každý podívá jako na první!“ zvolala červená barva.
„To ano,“ odpověděla zelená. „Jsi veselá a výrazná. Když ale stojíš vedle barvy, která se k tobě nehodí, vypadá to ze všech barev nejhůř.“
Bílá souhlasila: „Proto se často postavím mezi tebe a tvou sousedku. Zmírním tak příliš ostrý rozdíl.“
Zlatá a stříbrná dodaly, že to dělají také. Připojila se i černá: „Navíc dávám vzoru vážnost. Červená mu zase dodává nádheru a bílá jas.“
Potom promluvila modrá: „Zelená působí klidně a přináší naději. Já připomínám věrnost a hodím se drobným modrým květům. Vůbec mi nevadí, že mi říkají studená.“
„Já ale nejvíc blednu,“ povzdechla si fialová. „Lidé mě spojují s touhou a neklidem. Přesto by duha beze mě nebyla duhou.“
Hnědá a šedá zatím mlčely. Ostatní barvy se rozčílily: „Vám je snad všechno jedno!“
Šedá však klidně odpověděla: „Právě proto se hodíme mezi barvy, které se k sobě nehodí. Pomáháme také ostatním barvám, aby lépe vynikly.“
Hnědá to uzavřela: „Každá z nás se někam hodí, ale žádná se nehodí všude.“
English summary · includes the ending
The colours discuss their different strengths. Red proudly says that everyone notices her first. Green admits that she is cheerful and strong but points out that she can clash with another colour. White, gold and silver say that they can soften such contrasts. Black can do this too and adds a serious quality to a design.
Blue compares the calm and hope of green with her own quality of faithfulness. Violet says that a rainbow would not be complete without her, even though she tends to fade.
Brown and grey have said nothing, so the other colours accuse them of not caring. Grey explains that their quiet appearance is useful: they can stand between colours that clash and help other colours show their qualities.
Brown brings the discussion to an end. Every colour belongs somewhere, but no colour belongs everywhere. Her answer shows why the quieter colours also have a useful place among the others.
Adapted for Lejrbål from the credited source.
Read the source